Jak již bylo zmíněno v oddíle 1.1 na straně 8, TeX Live má tři základní užití:
V následujících sekcích popíšeme Unixu specifické postupy pro každé výše zmíněné užití.
Varování: Kolekce na CD i DVD jsou ve formátu ISO 9660 (High Sierra), včetně rozšíření Rock Ridge (a Joliet, pro Windows). Proto váš unixový systém musí být schopen využívat rozšíření Rock Ridge. Ověřte tedy v dokumentaci příkazu mount jak toho docílit. Pokud máte na vaší lokální síti několik různých strojů, namontujte média na takovém stroji, který Rock Ridge podporuje, a použijte je na ostatních. Linux, FreeBSD, Sun, SGI a Alpha systémy by měly používat CD bez problémů. Budeme vděčni za detailní doporučení od uživatelů na dalších platformách, pro další verze této dokumentace. V dalším předpokládáme, že jste schopni namontovat Rock Ridge kompatibilní CD. |
Na demo CD najdete binárky pouze pro Linux, Mac OS X, a Windows; pro spouštění na dalších unixových systémech budete potřebovat DVD.
Na začátku musíte namontovat CD resp. DVD, a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se liší systém od systému; následující funguje pod Linuxem (název zařízení /dev/cdrom se může lišit, stejně tak název filesystému: Solaris například pro ISO 9660 používá název hsfs — High Sierra filesystem). Všechny příklady používají > jako prompt shellu; vstup uživatele je podtržený.)
Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře:
Pod Mac OS X, adresář je typicky pod /Volumes, a zařízení bude namontováno automaticky.
Spusťte instalační dávku install-tl.sh:
Po několika uvítacích zprávách a zobrazení základního menu vás systém žádá o zadání volby. To učiníte stiskem vybraného znaku zmáčknutím klávesy Enter. Nezáleží, zda používáte malá či velká písmena; v ukázkách jsou použita malá.
Pro spouštění z média bude prvním příkazem d a následně příkaz 1 pro nastavení adresářů. I v tomto případě musíme nastavit adresář na lokálním disku kam bude TeX zapisovat soubory, které generuje, jako fonty, formátové soubory, a také upravené konfigurační soubory. V tomto příkladě použijeme /usr/local/texmf-local. (Pokud jste spokojeni s implicitní hodnotou /usr/TeX můžete pokračovat dalším krokem.)
Zpátky v hlavním menu, naším dalším a posledním příkazem bude r, pro nastavení běhu z média bez instalace na disk:
Jak vidíte, jsme zpět v hlavním menu.
Dalším krokem je nastavení dvou proměnných prostředí: PATH, pro adresář programů závislých na architektuře OS (abychom mohli spouštět programy), a VARTEXMF, na hodnoty specifikované výše. V tabulce 1 vidíte seznam jmen architektur pro různé systémy, a také zda jsou k dispozici na demo CD. (Na distribucích inst and live je k dispozici vše). Kromě názvů obsahujících verzi jsou k dispozici i názvy bez verzí: například sparc-solaris je odkaz na adresář sparc-solaris2.7. Generická jména mohou pomoci při upgradech v budoucnu.
Jakmile byla dokončena základní instalace, a byly nastaveny proměnné prostředí, na řadě je spuštění programu texconfig pro přizpůsobení instalace specifickým potřebám. To je popsáno v oddíle 4.1, na straně 31.
|
Syntax pro nastavení proměnných prostředí, a nastavení inicializačního souboru, který je obsahuje, závisí na používaném shellu. Pokud používáte Bourne-kompatibilní shell (sh, bash, ksh, apod.), dejte si do svého $HOME/.profile souboru:
Pro C shell-kompatibilní shelly (csh, tcsh), dejte si do $HOME/.cshrc toto:
Pak se odhlašte, přihlašte s novým nastavením, a otestujte svou instalaci (viz oddíl 4.2 na straně 32).
Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem; například jak namontovat média TeX Live, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.
Pokud je to možné, a dnes již typické, je instalace systému TeX Live na disk. To lze provést buď z live DVD, nebo z inst CD. Také lze použít demo CD, pokud nepotřebujete na CD vynechané balíky a systémy. (Viz oddíl 2.1 na straně 11 pro popis rozdílů různých distribucí.)
Na začátku musíte namontovat CD resp. DVD, a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se liší systém od systému; následující funguje pod Linuxem (název zařízení /dev/cdrom se může lišit, stejně tak název filesystému: Solaris například pro ISO 9660 používá název hsfs — High Sierra filesystem). Všechny příklady používají > jako prompt shellu; vstup uživatele je podtržený.)
Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře:
Pod Mac OS X, adresář je typicky pod /Volumes, a zařízení bude namontováno automaticky.
Spusťte instalační dávku install-tl.sh:
Po několika uvítacích zprávách a zobrazení základního menu vás systém žádá o zadání volby. To učiníte stiskem vybraného znaku zmáčknutím klávesy Enter. Nezáleží, zda používáte malá či velká písmena; v ukázkách jsou použita malá.
Objeví se úvodní seznam možností hlavního menu. Pořadí, ve kterém zvolíte jednotlivé možnosti nehraje roli, jen volba i musí být poslední. Je smysluplné projít možnosti ve zde prezentovaném pořadí.
|
Zde je detailní popis jednotlivých voleb.
p – používaná platforma. Jelikož instalační skript automaticky hádá na jaké platformě běží, tato volba se většinou nemusí přenastavovat a je potřeba pouze tehdy, když automatická detekce selže.
b – Instalované architektury. Implicitně se instalují binárky pouze pro právě používanou platformu. Je zde ale možnost si vybrat i další podporované platformy (anebo zrušit výběr právě používané platformy). To je vhodné při sdílení TeXového stromu v heterogenní síti. Pro seznam podporovaných architektur viz tabulku 1 na straně 20.
s – Základní instalační schéma. Z tohoto menu můžete vybrat některou z předpřipravených množin instalovaných balíků (instalačních schémat). Implicitní je doporučená množina pro typické potřeby, ale můžete zvolit minimální schéma pro úsporu místa na disku, anebo úplné schéma pro instalaci všech balíků na médiu. Najdete zde také schémata pro uživatele Omegy a XML. Schéma Live je používáno pro vytváření dalších TeX Live distribucí, a obvykle není vhodné pro výběr na běžnou instalaci.
c – Prioritní volba jednotlivých kolekcí. Z tohoto menu vyberete jednotlivé kolekce k instalaci, které jsou výjimkami ze zvoleného instalačního schématu. Každá kolekce — makra TeXu, fonty METAFONT, atd. — sestává z několika balíčků. V tomto menu hraje při výběru roli volba malých a velkých písmen.
l – Prioritní volba jazykových kolekcí. Toto menu má stejné určení jako c, a to určit výjimky základního instalačního schématu. přičemž kolekce jsou utříděny dle podpory sazby různých jazyků. Malá a velká písmena jsou opět při volbách odlišována. Seznam jazykových kolekcí na TeX Live:
(some) African scripts | Armenian | Chinese, Japanese, Korean | Croatian |
Cyrillic | Czech/Slovak | Danish | Dutch |
Finnish | French | German | Greek |
Hungarian | Indic | Italian | Latin |
Manju | Mongolian | Norwegian | Polish |
Portuguese | Spanish | Swedish | Tibetan |
UK English | Vietnamese |
Jazykové kolekce typicky obsahují fonty, makra, vzory dělení, a další pomocné soubory. (Například frenchle.sty je instalován pokud zvolíte volbu French.) Navíc, instalací jazykové kolekce bude změnen obsah konfiguračního souboru language.dat, který určuje jaké vzory dělení budou vloženy do formátů.
d – Instalační adresáře. Tyto adresáře mohou být změněny takto:
Pod Mac OS X obvykle TeXové nadstavby hledají TeX v /usr/local/teTeX, což je proto na tomto OS doporučený adresář pro instalaci.
o - Obecné volby. Zde můžete zvolit ze tří možností ovlivňujících instalaci:
i - Vlastní instalace. Pokud jste si ověřili všechna nastavení a možnosti konfigurace, zvolte i pro spuštění instalace do vybraných adresářů.
Posledním krokem je umístění (na architektuře závislého) podadresáře adresáře TEXDIR/bin do proměnné prostředí PATH, aby se nově instalované programy našly. Seznam názvů architektur najdete v tabulce 1 na straně 20, nebo si vypište obsah adresáře TEXDIR/bin.
Přesná syntaxe pro provedení výše popsané změny a její zapsání do startovací dávky uživatele záleží na shellu, který používáte. Pokud je to Bourne-kompatibilní shell (sh, bash, ksh, apod.), přidejte si do svého souboru $HOME/.profile toto:
Pro C shell-kompatibilní shelly (csh, tcsh) si dejte do svého $HOME/.cshrc tohle:
Jakmile byla dokončena základní instalace, a byly nastaveny proměnné prostředí, na řadě je spuštění programu texconfig pro přizpůsobení instalace specifickým potřebám. To je popsáno v oddíle 4.1, na straně 31.
Níže uvádíme krátce okomentovaný příklad plné instalace, s binárkami pouze pro aktuální OS, se změnami, které doporučujeme výše. Výpis výzev a mačkání klávesy RETURN pro zestručnění vynecháváme.
Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem; například jak namontovat média TeX Live, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.
Pokud chcete přidat jednotlivé balíky či kolekce z nové distribuce do existující předchozí instalace TeX Live nebo i jiné instalace TeXu, mající jinou adresářovou strukturu, můžete tak učinit z demo CD nebo z live DVD, ale ne z inst CD. (Viz oddíl 2.1 na straně 11.)
Na začátku musíte namontovat CD resp. DVD, a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se liší systém od systému; následující funguje pod Linuxem (název zařízení /dev/cdrom se může lišit, stejně tak název filesystému: Solaris například pro ISO 9660 používá název hsfs — High Sierra filesystem). Všechny příklady používají > jako prompt shellu; vstup uživatele je podtržený.)
Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře:
Pod Mac OS X, adresář je typicky pod /Volumes, a zařízení bude namontováno automaticky.
Spusťte instalační dávku install-pkg.sh (ne install-tl.sh, která je určena pouze pro úplnou instalaci):
První sada voleb určuje co se načte:
Co se provede je určeno následujícími přepínači. Pokud není žádný specifikován, implicitní akcí je instalace vybraných souborů. Hlavní výstupní adresář je určen expanzí proměnné $TEXMFMAIN pomocí programu kpsewhich. Můžete to změnit nastavením proměnných prostředí TEXMFMAIN nebo TEXMF.
Další volby:
Zde je pár příkladů:
Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem; například jak namontovat média TeX Live, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.